Letní fortelláček 2017

Letní fortelláček 2017

Autor článku: / Zvěřejněno: 29. srpna 2017
Letní tábor fortelláček 2017 – I. ročník firemního tábora pro malé fortelláčky. Pojďme společně nakouknout, jak to všechno vlastně probíhalo, jaké byly přípravy, organizace a samotná akce. kde jsme všude byli, co jsme zažili a jak jsme si to společně s dětmi užili …

Nový zaměstnanecký benefit je na světe!

Když se někdy na začátku tohoto roku začal pomalu a nesměle rodit nápad na nový zaměstnanecký benefit – výpomoc rodičům s dětmi o prázdninách, kdy jsou zavřené zejména mateřské školy, nikdo z nás netušil, jak se vše vyvine. Jaro jsme věnovaly průzkumu zájmu rodičů o tuto aktivitu a když jsme si byly jisté, že zájem bude, vypukla naplno příprava. Díky velkorysé podpoře vedení firmy jsme se pustily do vybavování technického zázemí v prázdných prostorách skladové haly a posléze i kreativní tvorby programové náplně. Spoustu hodin jsme věnovaly přemýšlení nad tím, co a kde s dětmi dělat, abychom je nenudily, ale ani neohrožovaly a zejména abychom zvládly velký věkový rozptyl, který jsme nastavily. Sbíraly jsme zkušenosti po známých, kteří mají s podobnými akcemi něco společného a rvaly si vlasy nad tím, že nikdo neví, jak na to s těmi nejmenšími, protože téměř všechny příměstské tábory berou děti až od 6 let. Tipovaly jsme ty správné pomocnice, zabezpečovaly stravování, dopravu, a to vše při naší běžné pracovní náplni, kdy čas tak strašně utíkal! Sandra postupně vykouzlila z nudných průmyslových prostor opravdový dětský ráj a v půli srpna jsme prostě zavřely oči a skočily…

Obavy jsme proměnili v optimismus, prostě to zvládneme

Těžko říct, kdo měl v pondělí 31.července největší obavy z neznáma – my, instruktorky, svačinářka, rodiče, prarodiče, děti?! Ale obavy jsme si zakázaly a naopak si naordinovaly bezbřehý optimismus – prostě to zvládneme, však jsme pro to už hodně udělaly a děti budou jistě báječné, vždyť to jsou minifortelláci!! Počasí jsme si objednaly luxusní (to jsme ještě netušily, že nás vedra potrápí vlastně celých čtrnáct dní), takže s chutí do toho!

Seznamování je vlastně zábava

Pondělí bylo seznamovací, tvořily se týmy, partičky, nová přátelství, všechno jsme si s dětmi pěkně prohlédli, osahali, ustoupil strach a stýskání a už jsme se společně těšili na úterní výlet.

 

O syslovi tvrdili, že je vydra…

Ráno jsme vyrazili do přírodního bludiště v Brandýse nad Orlicí. Nikdo se kupodivu neztratil a u sochy Jana Ámose (no tohle, i o prázdninách na nás dohlíží učitel národů!) jsme si i trošku zablbli. Přesunuli jsme se do Letohradu, na tvrzi Orlice jsme si u řízku hráli na noóbl hosty a při prohlídce expozic si ověřili své znalosti o přírodě (no, byli i tací, kteří o syslovi tvrdili, že je to vydra!!). Vedro bylo strašné, ale přežili jsme!!

Ve středu jsme se vydali pěšky za fortellácká humna – na Nový Zámek u Lanškrouna. Kastelánka paní Krasava Šerkopová nám poskytla zasvěcený výklad o historii zámečku i o skřítcích, kteří na něm bydlí. Trošku jsme se zchladili kornoutem, zahřáli opečením buřtů a strávili hraním hezký den.

 

Navštívili jsme rybí farmu

Čtvrtek byl věnován výpravě na Rybí farmu Kokorových v Sázavě. Žasli jsme, jak krásné to tam mají a také se dozvěděli, kolik práce a starostí to obnáší. Mohli jsme si vyzkoušet, jak těžké někdy je vytáhnout rybu, když pořádně naroste a pan Kokora nám ukázal svůj největší žijící exemplář jesetera sibiřského. Jen daňky a muflony jsme v oboře ani nezahlédli, v tom vedru se schovávali někde daleko ve stínu.

Minigolf nám překazil déšť

V pátek jsme se jeli bavit na minigolf, ale bohužel jsme nestihli dohrát ani první hry a déšť (jediný za celých 14 dní) nás zahnal do úkrytu a přiměl k dřívějšímu návratu. Tak jsme si stihli na základně alespoň dodělat svá táborová alba a trošku si pohrát, protože jindy na to nezbývalo moc času. Rozloučili jsme se s těmi, kdo chodili jen týden a těšili se na nové kamarády a zážitky v následujících dnech.

 

Další seznamovací pondělí 🙂

Pondělí bylo zase seznamovací, přišli noví účastníci, takže ti zkušenější už jim mohli se vším poradit. Posílili jsme oslabené týmy a užili si hraní a zábavu na základně.

V úterý jsme opět vyrazili na celodenní výlet. Na letišti ve Starém Městě u Moravské Třebové jsme dostali zasvěceného průvodce, prohlédli jsme si letadla a dokonce jsme se dostali na řídící věž, která je mozkem každého letiště. V Laskavárně v Moravské Třebové jsme si pochutnali na vyhlášených slaných i sladkých palačinkách a návštěvu místního zámku jsme vzhledem ke stále trvajícímu vedru raději odložili na jindy.

Na zemědělské škole to žilo

Ve středu nás správce pan Karel Tribula provedl školním hospodářstvím třešňovecké zemědělské školy. Viděli jsme kravičky s telátky, koně s hříbátky, slepičky, husy, kačeny, prasata, dozvěděli jsme se, jak se vyrábějí slané sýrové nitě (také jsme dostali ochutnat!!) a nakonec jsme mohli využít školní arboretum k hraní a opékání buřtů.

Motoráčkem do Rudoltic

Ve čtvrtek jsme se (někteří prý poprvé v životě!!) svezli vláčkem do Rudoltic a navštívili retro muzeum u Jílků. Ze všech exponátů nás až oči přecházely, nevěděli jsme, jestli si dřív prohlížet auta, motorky, kola, staré hračky nebo vybavení domácnosti, které si někteří pamatovali od svých babiček. Ale nejlepší byla stejně velká plechová krabice s nápisem Hašlerky, do které si mohl každý z nás sáhnout…

Poslední den jsme si užili naplno

A už tu byl poslední den. Nevěděli jsme, na co všechno se máme vrhnout, abychom to stihli. Horečnatě se dodělávala deníková alba, kronika tábora, děvčata si připravila bleskovou módní přehlídku. Vyrobili jsme si masky a chvíli jsme dováděli na karnevalové diskotéce. A pak už byl nejvyšší čas nakreslit výkres, který byl platbou za vstupenku do fortelláckého kina. Tak ještě pro každého kornout popcornu, a Mimoni mohou začít…

Loučit se nám nechtělo, i slzička ukápla

Doufáme, že z výše uvedeného je jasné, že jsme si to všichni společně náramně užili. My organizátorky a instruktorky jsme sice poslední den už opravdu dosáhly na dno svých sil, ale spokojenost dětí (a podle pozdějších ohlasů i rodičů) byla tou nejkrásnější odměnou. Jen neradi jsme se v pátek všichni loučili a když jsme my vedoucí dostávaly od dětí dárečky a poděkování, div že neukápla nějaká ta slzička.

Hurá na další ročník fortelláčku!

Co dodat závěrem? Bylo to senzačnííííííííííí!!! Nikomu se nic nestalo a u opravdu drobných úrazů, které jsme ošetřily, šlo možná především o náplast s medvídkem Pú !! Občas sice domů odcházely zelenomodré příšery, Batmani, opice i jinak zmalované zjevy, ale večer do postýlek uléhaly už zase vymydlené, unavené, ale spokojené děti. Co se nám úplně nezdařilo, o tom víme a budeme se snažit to pro příště vylepšit. Ale troufáme si říct, že to byly snadno napravitelné drobnosti, které nám rozhodně náladu ani zážitky nezkazily.

 

Fotogalerie

|2019-01-17T08:20:54+00:0029. srpna 2017|